Rano me malem ujel domluveny autobus na letiste. Zapomnel jsem totiz, ze kdyz se u Thajcu rekne 5.00AM, tak to je plus minus neco a v tomhle pripade byli rychlejsi...
Na letisti v Yangonu probehla kontrola viz, pomerne v pohode, az na jednoho Nemce, toho poslali zase do Bangkoku. Proc nevim. Ale maji to vymakany, pze letadlo co nas privezlo leti ihned zpatecni linku, tkz ho rovnou nalozi. Mimoto, stejne uz zpatecni letenku musi mit zaplacenou, jinak by se nedostal ani do letadla sem.
Asi jsem do toho sel nejak moc po hlave. Inspiroval jsem se napadem Petra Kettnera, ktery taky hned po priletu jel na autobusak a odtud smer vnitrozemi. Tak jsem to udelal taky. Nejdriv sem se ale jako cestovatelsky zacatecnik nechal nakvelbovat do jizdy taxikem na "vyhodnou" vymenu penez (blbec) smer centrum mesta(coz je na druho stranu nez autobusak). Na "autobusovem nadrazi" jsem na par hodin spadnul do kulturniho soku. Asi to po modernim kosmopolitnim Singapuru bylo na me trochu moc. Proste mazec - naspano jen neco malo, nahaneci se o me rvou, do toho se neuveritelne prasi a smrdi to tu. Samozrejme, ze kdyz uz me dotahnou na nejaky bus, tak tvrdej, ze je to jediny mozny. Anglicky umeji jen neco hodne malo. Telefon je blokovany. Kazdy ma na hodinkach jiny cas. Navic vlada ma oficielne dvoji ceny. Pro domaci a pro turistu. Turista plati nekolikanasobne vic. Ja platil 15tis Kyatu za Yangon-Inle.
Autobusove nadrazi samo o sobe by bylo na celovecerni film. Je to mesto ve meste. Autobusy prijizdeji na misto, tam se z nich vystupu, vyklada naklad, soucasne myji, opravuji, nakladaji....takze vedle utobusu se vali prevodovky, motory, sudy s naftou, otevrene nadoby s olejem, zbozi...vsude prach a spina. Ale pry tenhle rok zacnou delat dlazbu.:)
Žádné komentáře:
Okomentovat