Bacolod, Iloilo, Kalibo

Tak po delsi odmlce jsme zase oba ok. Na par dni jsem byl mimo provoz a krmil se antibiotikama. Neni nad to uzivat si poradnou chripku v tropech. Jediny co me na tom aspon trochu bavilo je smrkani. Poradne z plna hrdla se vysmrkat pred cinanem (pokud je nejaky po ruce) je pro ne dost slusna nechutnost a me strasne bavi vytahnout kapesnik a ukazovat jim jak to delame v Evrope:-)  :-) 
Rano 3.1. bereme bus smer Kalibo, ridic vyhazuje typka sediciho na predni sedacce (tam je nejvic mista) a usazuje tam nas. No jo, bila tvar ma prednost:-) Tak si uzivame protekcni dvojsedacku kam se i skoro vejdeme. Vyhled nema chybu, s ridicem je sranda a dokonce nas upozornuje, co vse nemame zapomenout fotit. Nezapominame. Fotim kohouty co nakladame do autobusu, prasata, co jdou radne svazana do zavazadloveho prostoru a hondu 125ccm s postrannim vozikem, na kterem jede sama ruka a sama noha. Obcas vykukuje i nejaka hlava, hadam ze tam tech hlav bylo tak 15, jelikoz 10 jeste neni nic tak neobvykleho na mistni podminky.

Kolem poledniho dorazime do mangrovnikoveho eko centra velikosti 200 hektaru. Tady zazivame to z tech mensich cestovatelskych prekvapeni. K videni tu je prekvapive jen 200ha mangrovniku a pani co anglicky umi vysvetlit, ze nejdriv bylo hektaru jen 50 a pak zbytek. Umi to vysvetlit docela pekne, tak nam to pro jistotu opakuje 5x. Pak se vydavame na "turu", ze ktere se vracime asi po hodine (a to jsme se fakt zdrzovali co to slo). Takze suma sumarum pekna prochazka, ale mazeme pryc.

Vzhledem k te casove ztrate diky moji tropicke chripce chceme skocit na lod do Manily. Odjela dnes rano, dalsi jede za tri dny. Ach jo. Nakonec nachazime zpusob dopravy "ro ro bus" nejaky busy od spolecnosti ceres, co se naloduji, vyloduji a postupne dojedou az do Manily. Esi jsou opravdu tak pekne, luxusni, prostorne, ciste a rychle se uvidi zitra rano, kdy na jeden z nich mame zapykane tikety...