O tom proč jsou v Tureckém autě pásy

Dlouho jsem přemýšlel, zda tohle vůbec psát, ale jelikož prakticky není o čem, tak dnes něco o pásech v Turecku: připoutaného člověka v autě jsem občas viděl v Istanbulu, jinak zkrátka nikde. A k tomu se váže tato malá příhoda: Popíjíme na hotelu výborné Esfes pivko s našim hotelovým kamarádem Siaminem z Íránu. Posilněni pivem se rozhodujeme, že z hotelu moc Turecka nepoznáme a tak ještě s nějakýma Turkama vyrážíme do Sousedního města na poznávačku....celkem dvěma vozy. Řídí Turci. Na křižovatce pokecáme s osádkou druhého vozu a chvíli po zmněně barvy semaforu za zelené na červenou se rozjíždíme. Cestou někde zastavíme, řidič donese další piva, nastartuje a začne si brát pás...v tu chvíli jsme se docela vyděsili....Turek si bere pás, to bude asi dost ostrá jízda....omyl, bere pás a s jeho pomocí otevírá jedno pivo po druhém! :O Mimo jiné i pro sebe...tak si s ním připíjíme a pomalu jedeme dál!
.
.
.
A takhle to tu funguje se vším. Jízda na červenou = nic neobvyklého. Cedule s omezením rychlosti = nevím vůbec proč tu jsou.

Czerkezkoy 150Km od Istanbulu Prosinec

Včera už to bylo na krátké triko a dneska ráno sněží....nechápu.

Hranice, kamiony, pakárna...

Vykládali jsme tři proclené kamiony...jen den po tom co přijeli. Nikdo to nechápe, jsme první komu se to tu takhle "rychle" povedlo. Asi to bude tím, že jsem se celý den pořád dokola ptal kdy už to bude.
    Taky jsem byl na hranicích pro nářadí. Byla to pětihodinová pakoška na hranicích. Popisovat to asi nemá cenu, neboť logiku to nemá. Nejdřív jsem s nářadím musel zpět do Bulharska. Ukradli nám z něj pár věcí, to asi jen tak aby se neřeklo. Šmejdi to jsou! Ale mám ho! Ještě bude asi story cesta zpět.
Zítra jedu do Istanbulu na letiště pro další dva členy naší party, tak jsem zvědav jak se potkáme:)
Jinak zjišťuju, že turecké nejoblíbenější slovo je SABAH (zítra). A to hlavně když po někom něco chcete. :)

Turecko autem

Tak jsem se vydal na další cestu, tentokrát do Turecka a pracovně. Bohužel všechny okolnosti nahrávali spíše přesunu vozem a tak i bylo. Cesta v tuhle dobu žádnej šlágr - okolo mínus 18ti stupňů u nás, zamrzli ostřikovače, ale v poho. Až do Bulharska do Sofie asi nic zajímavějšího. V Sofii jsme asi přijeli po nějaké průtrži mračen a tak jsme museli i lehce brodit...později jsem přehlídl jednu megakaluž, takže v 80 to byla pěkná brzda s aquplaningem v jednom, ale auto přežilo...jen nešel tachometr a tempomat, ale po vyschnutí už to je zase ok.
             Další den ráno průjezd Bulharskýma horama a pak už Turecká hranice. Samozřejmě problém! Informace z turecké ambasády se totálně liší s realitou. Takže nás Turci nepustili s nářadím přes hranice a komplet nářadí je teď vyloženo na hranicích.
Že mám seznam, zvací dopis a chci jen štempl? A že plynulá angličtina? A 24hodin denně? Ambasádo zapomeň!
Zítra pojedu zpět a snad ho z nich nějak vydyndám.