Krasny Novy rok!

Po delsi odmlce,zapricenene snahou uprchrnout z velkych mest a tim padem odriznuti od Wifi,se opet ozyvame v novem roce,ktery odstartuje spoustu dulezitych okamziku.
28.12. se jen neradi loucime s vymakanym hotelem Harold (mozna i proto,ze tu neni zadny deutsche sprechen,kteri strasi Pavla vic,nez bubaci male deti:-) Na naseho vypujceneho skutra naskladame nase 2osoby, 2 krosny a 2 batohy,takze se da s prehledem rict,ze jsme naladeni na mistni prepravni zvyklosti.Busem "Ceres" (nesouci opravnene svuj nazev,pac vystihuje jizdu) se kodrcame na dalsi planovane misto a sledujeme cinnost mistnich z okynka busu-zatimco pani peclive vybira synkovi vsi,predjizdime tricykl,ze ktereho visi prase se svazanymi nohami nahoru. Chudak-uz to ma za sebou,pomyslim si,kdyz na me najednou prase mrkne.
Konecne prijizdime na vysnene misto-uzasne bungalovi,palmy,vsude bambus,prazdna plaz,v mori male ostruvky a skoro sami (az na par nemcu,cimz nabydeme podezreni,ze nase matrace bude obalena v igelitu).Nase domnenka byla spravna :-) presto tu stravime 2 uzasne dny a 30.12. vyrazime na sever,abychom se mohli preplavit na dalsi ostrov. Po nasem ubytovani ale Pavel zjistuje,ze jeho bolest na plicich a ucpane dutiny o sobe davaji cim dal vic znat a kupuje 3denni antibiotika,chudas :-(
31.12. opoustime ostrov cukrove trtiny a vyrazime do velkeho kosmopolitnoho mesta Iloilo.Vsude zavreno,draho a ani jedinej bilej...prochazime mestem,pripraveni aspon na malou Silvestrovskou kalbicku (Pavel s antibiotiky taky:-), ale vsude je mrtvo.K nasemu zklamani zjistujeme,ze dnes slavi filipinci Novy rok jen v rodinnem kruhu.Sakra! Kdo to mohl tusit?
Prochazime se mestem,az konecne potkavame 1.bile.Pavel se s nima da do reci a po otazce "Where are you from" odpovidaji "Czech republic"! Slava!Od setmeni az do 4h rano poslouchame ohnostroje. Tak takovouhle prehlidku barevnych svetel,tancicich po obloze, jsem teda jeste nezazila,bomba!
Budem radi za info z CR,jak jste slavili,jak se mate...doufame,ze skvele :-)

cestou necestou

26.12. konecne vyrazime do pristavu, abychom mohli objevovat krasy ostrova Negros.V pristavu se prokazeme jako studenti-Pavel svym falesnym ISICem a Sona ridicakem :-) Pani je chvilku divny,ze na studentskem prukazu jsou vyobrazena auta a motorky,ale po mem presvedceni vystavi palubenky.
Uz pri vjezdu do pristavu vidime z vody koukat velici vez potopene nakladni lodi. Tajfun tu napachal spoustu skod, o kterych se budeme postupne presvedcovat.
27.12. rano pujcujeme motorku s terennima pneumatikama a jedeme smer Twin lakes. Vsichni to horlive chvali, tak se uz nemuzem dockat. Cestou vidime poskozene vesnice, smetene chatrce a vojaky s dobrovolniky. Cesta k jezerum je dost do kopce, jedeme maximakne na dvojku, pak uz jen na jednicku. Sona za mnou skace, i tak ma problem se udrzet, obcas nadava nebo krici. Pomaleji jet nemuzu, i tak obcas trochu zapadnem. Nakonec je v ceste ale sesuv pudy, pres ktery to uz nedavame. K jezerum to jde dojit i pesky, ale po kolena zaflakany od bahna, po kotniky v mazlavem cemsi se rozhodujem to obratit. Takze cil twin lakes po dvou hodinach vzdavame.
Dalsi cil je pry "nejvetsi" filipinsky vodopad casaroro falls. Cesta se chvilema zhorsuje, pak je zase ok, potom vidime obrovsky shluk lidi pred nami. Na ceste chybi most pres reku. Nekdo v rece meje auto, nekdo motorku, nekdo pradlo, jini se ji snazi prebrodit. Brodime taktez, musim se pochvalit, ukazal jsem jim jak se to dela:-).
Nasleduje dobrodruzny sestup k vodopadum pres uzaveru. Po hodine cesty se ukazuje duvod uzavery- voda odnesla vse co mohla, takze skacem recistem po kamenech smerem k vodopadu. Vyrizeni, unaveni, ale vodopad stoji za to!
Cestou nazpet uz jsme dost ko, ale nahodou narazime na kohouti zapasy. Maji ring jako na box, jsou tam ochozy, rozhodci, poradatele, zkratka parada ve velkem. Kdyz prijdem, na chvili ochuzujem kohouty o pozornost, cici na nas jak na mimozemstany. Jsme tam jedini bily a zenskych tam bylo max 5. Hrozny kral, vsichni se prekrikuji pri sazeni...staci nam videt tri kohouty nohama nahoru a zase se zvedame a jdeme pryc z toho kohoutiho cirkusu. To byl zase narocny den.

26.12. konecne vyrazime do pristavu, abychom mohli objevovat krasy ostrova Negros.V pristavu se prokazeme jako studenti-Pavel svym falesnym ISICem a Sona ridicakem :-) Pani je chvilku divny,ze na studentskem prukazu jsou vyobrazena auta a motorky,ale po mem presvedceni vystavi palubenky.
Uz pri vjezdu do pristavu vidime z vody koukat velici vez potopene nakladni lodi. Tajfun tu napachal spoustu skod, o kterych se budeme postupne presvedcovat.
27.12. rano pujcujeme motorku s terennima pneumatikama a jedeme smer Twin lakes. Vsichni to horlive chvali, tak se uz nemuzem dockat. Cestou vidime poskozene vesnice, smetene chatrce a vojaky s dobrovolniky. Cesta k jezerum je dost do kopce, jedeme maximakne na dvojku, pak uz jen na jednicku. Sona za mnou skace, i tak ma problem se udrzet, obcas nadava nebo krici. Pomaleji jet nemuzu, i tak obcas trochu zapadnem. Nakonec je v ceste ale sesuv pudy, pres ktery to uz nedavame. K jezerum to jde dojit i pesky, ale po kolena zaflakany od bahna, po kotniky v mazlavem cemsi se rozhodujem to obratit. Takze cil twin lakes po dvou hodinach vzdavame.
Dalsi cil je pry "nejvetsi" filipinsky vodopad casaroro falls. Cesta se chvilema zhorsuje, pak je zase ok, potom vidime obrovsky shluk lidi pred nami. Na ceste chybi most pres reku. Nekdo v rece meje auto, nekdo motorku, nekdo pradlo, jini se ji snazi prebrodit. Brodime taktez, musim se pochvalit, ukazal jsem jim jak se to dela:-).
Nasleduje dobrodruzny sestup k vodopadum pres uzaveru. Po hodine cesty se ukazuje duvod uzavery- voda odnesla vse co mohla, takze skacem recistem po kamenech smerem k vodopadu. Vyrizeni, unaveni, ale vodopad stoji za to!

Vanoce

Dalsi den poznavani travime na Boholu, jedeme na vyhlidkovou vez u pobrezi, z kter se nakonec vyklubal majak z roku 1729 ve stadiu dpolorozkladu. Tak se potom prepravujeme na nasem skutru co se uz pekne rozpada na Mag-Aso falls. Ve vodopadech su uzivamkupacku a cvachtacku, nema to chybu. Potom jeste prohlizime centrum mesta Tagbilaran, ale tam eeeneni nic extra. Vsudee zebraci co natahuji ruku. Tak jdeme alespon do fast foodu Jolly Bee, kde to zdrave asi neni, ale konecne si poradne narveme pupky.
24.prosince travime vyletem na dalsi ostrov Balicasan, kde davame dva ponory. Vlasne ja jen jeden, Sonajs dva. Dali jsme to do 18 metru a byla to fakt parada. Skoda jen ze jsem to nedal na dutiny a druhy ponor hned vzdavam. Sona hned po vynoreni dostala pochvalu ze je  skvely talent a hned za tim jeste nabidku na joxb dive mastera. Se nekdo ma:).
25.prosince brzo rano bereme bagly a jedem do pristavu smer ostrov Negros. Vsechnoqby bylo fajn, ale vanoce tu slavi 25. , takze nase lod nejede. Pekna podpasovka. Takze bereme hotel primo v Tagbilaranu ktery uz nam asi nema co nabidnout a davame tady vynuceny flakaci den, pocasi pod mrakem, takze ani na tu plaz to neni. Ale panuje tu vamnocni nalada a Mery Christmas nam dnes popralo urcite vic nez 100 lidi.

 Co nas zaujalo je udrzba travniku. Strihaji ho tu nuzkama co jsou u nas na zivy plot (pripadne nejakyma mensima nebo nozem), takze posekat kousek travniku je prace pro dva filipince na cely den. (ten druhy ostrihany travnik zameta kostetem)

Zivy moncicak Mort z Madagaskaru

Tak tohle je to co jsme chteli videt na Boholu - cesky se to jmenuje Nartoun, jinak Tarsius. Neuveritelbe roztomily tvorecek s obrovskyma ocima. Hlavou otaci o 180 stupnu, velky je tak, ze se schova do dlane.

Bohol

Posledni atrakci v Cebu City byla horska draha na mrakodrapu a to sme si nemohli nechat ujit. Naok:-)o vypadala draha vcelku mirne, ale kdyz se vozik vyklopil tak,ze jsme vyseli celem primo proti chodniku dole pod mrakodrapem, tajil se nam dech. Naprosta bomba!Pak jsme si naposled uzili jizdu mistnim polorozpadlym jeepney (jeep v provedeni limuzina :-) a na ostrove Bohol nastoupili na dalsi mistni specialitku-tricykl (motorka vlecici s sebou plechove zastresene posezeni).
Ostrov Bohol je na nasi trase asi nejvyhledavanejsim turistickym mistem (prestoze na bilyho temer nenarazite).Nasli sme si ubytko u Nemce - takov vcelku uchazejici bungalovy. Pavel ze zacatku nadaval,ze si od nemciny neodpocne ani tady,ale nakonec povolil.V soku sme ale byli z matrace,ktera byla cela obalena igelitem,takze spani tvrde a sustive.Tak sme rano koumali proc je matrace zabalena a pri spojeni slov nemec a igelit na matraci nam vysla jedina souvislost, kterou by nejlepe popsal nas Ostresansky pritel Hrdla :-)
Dalsi den jsme pujcili skutra a konecne vyrazili na bilou, sluncem zalitou plaz, ktera nabizela koupani v teplem tyrkysovem mori...parada...dalsi zastavka byla u Cecha,ktery tu bydli uz 11 let a pronajima pokoje (tel.09393324141). Nabidl nam potapeni na mistnich ostuvcich,tak zvazujeme,jestli se nechame zlakat.Podle informaci na netu je to tu jedno z nejidealnejsich mist k potapeni...
Dnes jsme se vydali za nejlepsimi misty Boholu-a tim byl i zip line.Lano natazene nad udolim pekne vysoko, po kterm se svezete z vrcholu na druhou stranu. Pripadali jsme si jak supermani :-) Na motili farme jsem mela nejvetsi zazitek z pruvodce,kterej mel na noze 6 prstu! Takze zatimco se vsichni snazili vyfotit motyli, ja chodila za nim a `nenapadne" se snazila vyfotit jeho nohu :-) schovala jsem se za ceduli a kdyz byl 2metry ode me,tak "cvak" a vylitl blesk! Cimz ma nenapadnost pominula a pruvodce koukal,co delam...
Na fotce jsou Cokoladove hory-panoramaticky nejokouzlujici misto,kde se Pavlovi z jednoho kopce skutalela helma,takze to mel i s vyslapem.o nartounovi a hodovi jak hovado priste...

cokoladove hory

den 3. a 4. troubeni

Vcera jsme prohlizeli historicke casti mesta. vetsinou z 16.stoleti. V jedne pevnosti meli na zdech "krasne" vyjevy prave z te doby - objevovani spanely. Evropani se zbranema, v pozadi lode, v popredi duchovni s knihou a domorodci klecici na zemi, to vse v kontrastu se vztycovanim krize. Na dalsim vyjevu temer to same,ale misto klecicich muzu tak byla rovnou cela horici vesnice. Kdopak ji asi tak zapalil? Asi je tady museli rezat co proto, do dneska tu je pres 90% vericich katoliku.

Taky jsme se pokouseli nekde zakoupit nejakeho jineho pruvodce, ale opet marne. Treba Czech Republic by meli. Ale Philippines na Filipinach proste neshanejte.

Zvlastni kapitola tady na Cebu je troubeni. Kdokoliv kdo ridi musi taky troubit. Troubi protoze jde predjizdet, predjizdi, odbocuje zastavuje, protoze vidi lidi co by mohl nabrat nebo ze se mu zda ze by mel troubit. Jedna ruka musi byt neustale na klaksonu pripravena troubit. Jednu ruka radi, druha troubi.

Pondeli dopoledne bereme svych pet svestek a dva banany a vyrazime do pristavu na lod smer ostrov Bohol a Panglao,kde bude snad trocha klidu a odpocinku a i nejaka ta plaz. Takze zatim ahoj - troubime spousty pozdravu! :-)

Filipiny, Cebu City

Po vydarene prohlidce Hongkongu jsme lapali po poslednich silach na posledni 3.let. Ze bude cesta dobrodruznejsi, nez loni v Thajsku jsem cekala, ale tohle ne. Aby Pavel cestu zpestril, zapomnel v letadle naseho pruvodce s poznamkama a mapama. Takze kdyz jsme predtim tusili kudy kam, tak ted uz ne...Druha spatna zprava nas cekala po priletu na ostrov Cebu, kde radil tajfun {nastesti jen 1. stupne}. Neni to ale nikde znat a vzduch je v tomhle smesi pachu a vuni zahalenem meste alespon trochu cistsi. Dalsi darda nas cekala u hostelu [pri oznaceni hostel nasi smradlave barabizny jsme dneska chytli slusnej vytlem]. Vstupni brana kruta, jako by ji tam dali pred padesati lety. Ale za to mame osobniho strazce vchodu. Repcepce o velikosti 1 x 0,5 m a pokoj o trosku vetsi nez dvoupatrova bambusova postel. Rano jsem se vzbudila postipana, v domeni, ze jsou na pokoji blechy, ale Pavel me"uklidnil", ze to jsou jen "broucci bambusacci" :D Pak jsme si prohledli mesto, nacichli mistni atmosferou a tesime se na zejtrejsi pamatky mesta. Jinac je tu pekny teplicko, kolem 30ti stupnu Celsia...

Start

Tak uz nam to zacalo, jsme v Praglu na letisti a cekame na odlet. Cestou nam nejaky pan ve vlaku povypravel o E,ilu Zatopkovi a ted si davame ruske pernicky na ktere jsme byli pozvani. Zitra mame prohlidku Honkongu a dalsi den uz by jsme meli byt v Filipinskem Cebu. Tak zatim ahooj. Sonajs a Pavlajs