Projetá trasa duben, květen 2009

Od října 2009 je opět otevřen přístup k sopce Rinjani. V příloze mapka projeté trasy, kterou vytvořil Řízek:
1. Bali - Kuta (shit)
2. Gili Trawangan, Gili Air, Gili Meno
3. Lombok - Senaru
4. sopka Rinjani 3726m
5. trajekt na Bali
6. Ubud
7. sopka Batur

Fotky

Konečně přidány fota z cest Indonézie (Bali, Lombok) a Malajsie (Kuala Lumpur). Trochu to trvalo, tak se omlouvám...
Fota jsou zde: http://picasaweb.google.com/pajaital/IndonesiaMalaisia052009

Fotky samozřejme i z Rinjani (3726m) . Včetně středového kráteru, aktivního jen pár minut!!!
Pro lezce podotýkám, že výstup začínal v nějakých 480m. Rinjany národní park je stále celý zavřený!!! Tzn. , že my jsme opravdu byli poslední návštěvníci, kteří se tam dostali.

" Rinjani National Park is still closed since the erupt of Mount Barujari ( Son of Mount Rinjani ) on April 29, 2009, The park plan to re-open it very soon latest by end of June 2009, Please email us for further details...! "

Kuala Lumpur, Malajsie

Poslední den před cestou domů, V 6.30 skacu do autobusu a jedu z letiste smer centrum Kuala Lumpur (KL). Po asi pul hodine ridic zacal delat divadylko, ze si me nevsiml , ze jsem v buse, ze uz vsichni vystoupili a ze uz do KL nejede, ze jede domu (aurobusem, no jasne). Tak sem ho tak nejak ignoroval, vcetne jeho "fer" nabidky na to, ze me do centra KL za 20$ hodi. (bohuzel, proste smula, zustat sam v autobuse) Skoncilo to tak, ze po lehci strkanici me vyhodil z autobusu na kraji nejakeho mesta. Jeste stacil cosi zarvat na cekajici taxikare na zastavce, kde me vyhodil. (Aspon jsem mu jeste kopnul do autobusu, smejdovi!) Dalsi zapich byl s taxikarema, protoze na me solili jednotne cenu 100ringitu (asi 600kc), coz je v KL za cca 20km nesmysl. No 100ringitu jsem stejnak v kapse nemel, dolary taky ne, tak sem sednul do zlodejskyho taga (nebylo jineho zbyti) a jeli jsme...po kilometru ridic zastavil na cervene...na nic necekam, zdrham...splham na dalnici, zastavuju jine tago a ten uz me hazi do centra KL za 25ringitu. Takze nakonec pres vsechny utrapy stojim v 8.30 u Petronas Towers. To je cas, kdy zacinaji davat listky na vstup do vytahu do nejvyssiho patra. Bohuzel uz je tam 500 lidi, tak na to kaslu a jdu do mesta do China town a na central market. Na cental marketu neodolavam rybickove masazi. Strcite nohy do vody a rybicky vam je zacnou jemne okusovat (zejmena tvdsi kuzi). Ze zacatku to lechta, potom je to super. Tak i potkavam slovenku Katu, co v KL zije a jejiho brachu s pritelkyni, kteri za par hodin odletaji stejnym letadlem jako my. Aby toho nebylo malo, tak nas druzny rozhovor jeste uslysi dalsi Slovak, ktery se take pripojuje. Takze s nima jeste stiham dat obed, pak uz rychle mizim smer letise....

Zpet v Kute na Bali

Dneska jsme se smistni insdonezskou cestovkou prehrkli za 50.000ringosu zpet do Kuty. Mistni superbus stary tak 20let nas vyhodil rovnou u Popies line 1, ktera je rajem batuzkaru = spousta ubytek. Takze jsme zpet takm kde pred 14ti dny. Skoda jen, ze jim pri chlorovani bazenu trochu ujela ruka. Chlor je citit i v okoli bazenu a plavat se v tom neda. Byl sem v tom skoro minutu. Nekde se musim kouknout do zrcadla, esi to ze me neudelalo blondaka :) Cestou busem sem si sednul vedle ridice a pozoroval mistni hustou dopravu. Obcas to bylo fakt nejak moc nahusteny. Za cestu vytahnul na dalnici i 60Km/h! Dokonce uz to vypadalo ze zaradi ctyrku :) Ale porad to vubec nema na Thajske busy z mestecka do mestecka. Tohle oproti tomu byla porad prvni trida (i okna a dvere sli regulerne otvirat). Toz brzo...

Minikomenar aktualne

Neni nad to, kdyz vam v "internetovy kavarne" preleze prez nohy mys a zaleze za pocitac.

Ubud, stale Ubud

Dnes rano jsem se vzbudil se silou mouchy. Puvodni plan byl dojet na skutru na severni pobrezi Bali, ale holt priroda byla mocnejsi. Pul dne jsem prospal pul dne tak nejak probloumal. Rizek sel vecer na masaz, sel bych taky, ale fakt nemam sil ani na to. Pres den jsme byli na mistnich trhach, kde maji spousty vyrezavanych veci, sarongu, a vubec vseho od ryze az po mobily. Samozrejme i dostatecne kycovite obrazy pro turisty apod... Ted sem vzal skutra a jeste se dokopal nekam dojet. Nasel jsem Indonezskeho MCdonallda...nejdrazssi menu za 17tis me potesilo. Tady v centru ubudu se clovek moc normalne za 17tis nenaji, pze vsechno je vorozsotvany pro "bohaty bily turisty". Restaurace co jsou i pro mistni, tak maji vzdy  dva az tri jidelaky. To kvuli odstupnovani cen. Napr Nasi Gorang (nejcastejsi kure s ryzi) muze byt za 12tis i za 45tis.
Taky tu byl stanek s muzikou, tak sem koupil par CDcek s mistnima hitovkama. Uz se tesim, az to u nas nekomu pustim! Pokud by jste si tu nekdo chtel kupovat boty, tak do velikosti 42 neni problem. 43 obcas nekde. 44 nemaj.
Zitra koupime listek zpet na pobrezi do Kuty. Da se jet bud mistni dopravou Bemo (dodavecka, co se do ni nastosuje asi 15lidi vcetne slepic a vseho mozneho) nebo turisticky shuttlem. Ten je asi 5x drazsi, ale rychlejsi. Zase je ale clovek ochuzen o zazitky. Kazdopadne zitra nejak odpo se ubytujem v Kute. V sobotu letecky presun zpet do Malajsie. Pokud do ty doby seberu nejake sily, tak mam v planu skakat v nedeli po Kuale Lumpur a vecer trada na letadlo a dom... v pondeli rano snad doma. Na tech 17 dnu to je fakt nejak malo...

Sopka Rinjani stale v hlave

Vcera jsme Tomem a Sabinou z Klatov jeli na skutrech k sopce Batur.Taky super. Esi nekdo rika, ze Bali je sit, tak jen proto, ze neumi cestovat. Opet jsme se dostali do kouzelnych mist. Nadherne pralesy, staroindinezska architektura skrz cele vesnice, mista kde jedini evropani byli jen my, hlavni silnice, kde se da jet kilometry temer jen krokem....(jeden nakladak musel dokonce pred stoupanim odsypavat hlinu, protoze to nedokazel vyjet ani kdyz traverzoval)...silnice hrbolata tak, ze pres hrbol clovek nevidel skutr pred nim, chudoba, lava misto silnice, deti hrajici si s ojetymi pneumatikami...
Ale popsat nejak tohle vse po tom, co nam rapala sopka za hlavama stale nejak nejde.
A jak je doma? Tady ted tak hodku lilo. Jel jsem hledat net, kde uz jsem byl predevcirem, ale v ramci hledani jsem se nejak ztratil. Pockam, az prestane tect voda po silnici a pujdu se ptat ne cestu. Jeste ze jsem na skutru, byt pesky, tak bych si pekne nadaval. Skutr mam pujceny automat, tak se aspon v tomhle hustym provozu v Ubudu nemusim zabyvat saltrovanim. Uz takhle to je obcas docela slusny. Za skutr platim 35.000RTG. To je na nase 67korun na den :) to de, ne?
Kdyz jsme se vcera ubytovavali, tak jsem do papiru vyplni jmeno Jara Cimrman, misto narozeni Liptakov. Ale nevedel jsem datum, nevite nekdo, abych to mel priste spravne?
Nas domaci mi ted rika Jaro. :) Petr zase napsal Jaru Cimrmana, kdyz si pujcoval skutra. Tak se zda, ze ceskeho vynalezce jeste pekne proslavime :).

Dnes jsme se pokouseli nabirat dalsi sily, asi jsme to vcera zase nejak trochu pretahli ci co. Vpodstate jsem dneska stihl akorat jist, masaz, spat a koupit si jedny boty.

Sopka Rinjani 3827m, !exploze!

Na Sopku Rinjani 3827m smerovaly nase kroky. Vyrazili jsme v sobotu 2.5.2009. Plan byl prvni den se dostat do posledniho vyskoveho tabora v 2900m. Druhy den rano v 3.00 vyrazit nahoru a zdolat vrchol sopky. Pote postupne kl;estat druhou cestou pres hot springs (horke prameny) do dalsiho tabora. Treti den dorazit zpet.

Sopka je zajimava hned nekolika veci:
1. druha nejvyssi hora cele indonezie
2. Hlavni tubus krateru se kdysi zhoruti dovnit a uprostred vzniklo jezero
3. V roce 1994 se probudila k aktivite a uprostred za 10dnu vyrostla dalsi mensi sopka


V senaru, kde byl nas prvni tabor v 480m jsme odstartovali. Ja jeste vubec netusil o co p[ujde. Ze ssebou musime mit Vudce a nosice sem puvodne myslel, ze je jen kvuliva tomu, aby lepe mohli otyrhat turisty. Ale pozdeji jsem jim musel dat za pravdu. Sice jsme za nosice a vudce a vse okolo zaplatili cca 800tis (cca 1600korun), ale stihlo se to rychleji, nez by bylo mozne, kdyby clovek sel tkzv. na vlasni pest. ... trek samotny do prvni tretiny cesty vypadal, ze o nic moc nepujde, druha tretina byla uz docela zahul a treti tretina cesty pred vyskovym taborem znamenala cca co dva kroky to metr nahoru. V tabore navic byla skupina vulkanologu. Ti nam oznamili, ze zaznamenali aktivitu sopky a proto tam jsou, aby to okoukli. Ten nestarsi me pripominal myho brachu (akorat, ze on byl ulitly z sopky, bratr je ulitly z sutruu:) ). Pry zaznamenali i slabe exploze. Mladsi sopka z roku 1994 byla v totalni mlze a na batohy nam dopadal popilek. .... rano v 2.45 zacal vystup z tabora na vrchol. Plan byl , ze se to da za cca 3h udelat. Nahoru se nas dotalo asi 11, vic lidi to nedalo. Skrabat se sopecnym piskem ve strmem stoupani znamena nekdy jeden krok vzhuru (vpred) a dva dolu (vzad). Takze to dost lidi vzdalo. Taky sem uz mel na male. Pak jsem ale chytl druhy dech a dve minuty pred vychodem slunce dorazil na nejvyssi bod. HURA! Krasa, nadhera, vychod slunka....okolo nic, zadne kopce...jen indonezske ostruvku okolo naseho ....STALO TO ZA TO. Vychod slunce a vzadu ohlusujici hrmot, jako by startovalo tryskove letadlo ci co...rikam si co to je....(laduju do sebe susenky na dolplneni energie) a otacim se na druho stranu...ano, novejsi SOPKA OZILA, chrli, hrmi, obrovsky hrib koure, jak z atomoveho vybuchu. Ohromne mnozstvi energie se uvolnuje....po nekolika vterinach totalniho uzasu a nechapani jsem zjistil, ze i ta susenka mi vypadla z pusy. Bohuzel po nekolika dalsich minutach je cas se otocit a vydat se na cestu zpet. Cesta dolu je rychla a i pres znacne vycerpani relativne zabavna. V pisku to dolu jede jako das. Sice se nekolikrat valim po zemi a cerny sopecny pisek mam uplne vsude, ale dolu me to dost bavi a tak doslova predbiham nekolik lidi...(pozdeji lituji kazde energie vydane navic). Dole v tabore nam vulkanologove rekli, ze se sopka opret probudila a stala se tak aktivni, ze i oni to necekali (jen ten, co mi pripominal bratra rekl, ze si to strasne moc pral, aby u toho byl, a aby to prav on mohl zapsat). No kdo by to rekl, ze je aktivni, kdyz to racha kazdych pet minut.....
Dole je pry mrte plynu, oxidu, siry (tu citime i v nasem tanbore) a tak puvodni planovana cesta zpet je nemozna...coz znamena otocit se a jit stejnou cestou zpet!!! To ale znamena sestup, ktery je naplanovan na 2 dny dat za den. A to jsme od 2.00 AM vzuhru a mame za sebo vystup a sestup o 1000m v totalne nejhorsim terenu jaky jsem kdy zazil. Vydavame se tedy zpet.........jeste vecer jsme se nechli prevezt z Senaru na Lomboku do Sengigi. Porad totalne nechapem to co jsme videli, slyseli, zazili....
V Sengigi berem prvni predrazene ubytko za 210.000 (420kc). Rizek usina...ja jeste jdu v polobezvedomi na veceri. Pekne hnusne mesto to je! Aspon pro me. Turisti, okradaci, nabizeci, odchytavaci, ceny vysoke....jen behem cesty na jidlo mam asi dvastes nabidek na deky, trika, odvoz, konika, super hotel....na jidle mi opet i behem kousani nabizeli ubytko, transport, konika...kdyz uz konecne dali pokoj, tak se se mnou dala do reci nejaka Javanka...pozdeji se z ni ukazala prodejna deva! Samo, ze i pri placeni za veceri me zkouseli obrat. Jsem zhnusen a rano pri snidani padlo rozhodnuti presunout se jinam. Mame stesti. Platime package cestu zpet na Bali do Kuty. stihame to...hodina autem...potom na trejekt....na Trajektu potkavame dva Cechy ...jsou podobnehop mysleni a tak menime plan a dorazili jsme s nima do Ubudu (ostrov Bali). A tady ted sedim a pisu blog.......chtel bych to psat jako cestopis, ale kombinace zprav domu+ cestopis+ osobni zapisnik+ ctivost je trochu moc. Takze to tu pisu, tak nejak, jak to prichazi.

Sopku davam k zivotnimu zazitku cislo 1 (coz je porod domorodky na Mekongu)

Heja heja GIli Trawangan, Gili Air

Zdravim vsechny, udalo se toho moc mam, ale ted sem na ostrove, kde nak nefaka internet. Tkze vetsi story snad zitra..esi to uz pojede. Rizek zistal na ostrove Gili Trawangan, kde uz je urcite jako doma, protoze uz kdyz jsem odjizdel ja po cca 28 hodinach, tak uz jsme tam znali hromadu lidi a hlavne prokecali spoustu casu s mistnakama. Koupil sem si dydzarydu, tak na to zkousim prdet, ale sem fakt antitalent. Cesta z trawanganu na Gili Air v poho, jen v pristavu me samozrejme obrali. Sou to ku..y! Vim ze to stoji 9tis a rek me 23 a trval na tom, ze prej muzu treba plavat za 9tis! Ale i tak sem to z bilejch mel nejlevnejsi! Ostatni meli 35tisic:)
Po prijezdu sem se dal z harbru vlevo, ubytka tu jsou levnejsi, ostrov je fakt uzasny, ale o tom v dalsim majlu. Prvni ubytko sem nevzal, stalo sice 60tis se snidani, ale smrdel pokoj, lezli tam svabi a domaci byl sfetovanej na slupky.
Ted bydlim v chysi s palmovou strechou, ale vevnistr super, csito, snidane, porad tu beha nekde pucmoch a uklizi. Zahrada s palmama, kvetinama, svetylkama a hlavne vsechny ty kytky uzasne voni!

FOTA

Fotky budou, link sem hodim, ale nebude to hned

Praha, London, Kuala Lumpur, Bali (Kuta)

AHOJ AHOJ vsichni! Cesta zdarne ukoncena, ted uz to bude jen takove to batuzkarske cestovanicko.

23.4.2009 z Pardubic
CD mely zpozdeni. Prvni vlak na hl.nadr 25min a druhy 20. Tim sem nestihl expresbuss co jezdi primo na letiste a na letiste sem dorazil o hodku pozdeji nez byl plan. Takze pozor na Ceske drahy!

Z Prahy do Londyna no problem. V Londyne cekacka asi 6hodin. Potkali sme tam nejaky Kanadanky, co jim ulitlo ero, tak byly nastvany, ze Londyn-Rim je bude misto 20Eur stat 120Eur.

Zajimava byla cesta z Londyna do Kualy Lumpur (Malajsia) se spolecnosti AirAsia. Je to low cost (nizkonakladovy) dopravce. A prvni nizkonakladovy mezikontinentalni let provozuji prave oni na teto trase. A zatim i jedini.
Par rozdilu ve srovnani s tim co je zvykem tam bylo, pro me pomerne zanedbatelne, ale presto je vypisuju:

1. nekrmili nas celou cestu, ale jen dve male jidla (napr. s Eva air jich bylo 5 + zakusecek + co kdo jeste chtel pit vcetne piva, dzusu...)

2.tahnul se s tim jak s zebrinakem, leteli jsme tak okolo 880-920Km/h (normalne to lita min. 960, ale spis tak 980-1100). Z toho plyne i doba letu delsi cca o 2 hodiny. Cca tedy 14.

3. V operkach sedadel pred nami nebyli monitory.

4. Asi to bylo letadlo co uz od nekoho koupily jako starsi kus (asi nekde v bazaru), tkz to i v 12Km trochu hazelo letadlem a bylo relativne hlucne. (ale taky v pohode, to jen , ze clovek srovnava s lepsima strojem)

5. Nefungovaly svetylka nad hlavou.

Jeden ze stevardu byl nejvetsi mega gay jakyho jsme kdy oba videli. Ale za to asi nemuze low cost. Na obvodu obliceje jasne znatelne hrubsi arabske rysy, vysoky, urostlly, ale usmev vic nez jen nezneho chlapecka s nagelovanymi vlasky po vzoru filmu Uzasnakovi {Incedibles }. No nic...

Takze let probehl ok, par hodinek sem i schrupnul. V Kuala Lumpur jsme to meli na ubytko co by kamenem dohodil, tak sme trosku obhlidli okoli, seridili hodinky o 7 vpred a bylo.

26.4.2009
Dnes jsme z hotelu dosli na letiste...jeste ze dost predem, pze letiste prece jen neni uplne male a Malajci meli check-in pro lety z Malajsie do Indonesie mezi "domestic flights" (vnitrozemni lety). Ale stihli jsme to. Kazdopadne to nestihlo nejakych 5 cestujicich. Po asi 20min cekani jim ze zavazadloveho prostoru vyndali kufry a smoliik.

Dnes mame "hotel". Pokoj trochu pachne, ale jinak je docela cisty. Pred pokoje bazen, tak ok. Zitra ale vypadnem jinam.
Sice je vedro, ale zhyckany evropan by rad teplou vodu z kohoutku.

Vzduch je tady super, vedro, pot po nas netece, ale za par minut po sprse uz je clovek ulepeny potem.


Toz zatim ve strucnosti vse. Snad to podruhe nespadne. Mejte se doma, piste do diskuze, koukejte i na rizek.webpark.cz

Cestou jsme vyrobili predbezny plan cest:

23.4. CT Praha-London
24.4. PA London-Kuala Lumpur
25.4. SO Z Kualy do Indonezie, ostrov Bali, veget
26.4. NE okouknem Bali
27.4. PO Lodi z Bali na Ostrov Gili Meno ci Gili jiny (jsou tri, jeste nevime)
28-30.4. UT-CT Gili odpocinek, valecka, jidlo, nicnedelani, snorchlovani
1.5. PA presun trajektem na ostrov Lombok
2.-5.4. SO-UT Seznamime se s ostrovem, procestujem ho, asi kazda noc na jinem miste.
6.-8. ST-PA Vejslap na Lomboku na sopku.
9.4. SO pomalu se zacnem vracet

Hlavni naklady dnes:
indonezske viza "on arrival" pro vice jak 10 dnu 25$
ubytko pro 2 se snidani: 175.000 rupii (RP)
jidlo stoji tak 15.000-45.000, tak to ujde
taxi z letiste: 30.000 RP
1.000 rupii (RP) = 1,99Kc

A je tu další cesta Malajsie, Indonézie

Ve čtvrtek 23.4.2009 z Prahy přes Hearthrow (London) do Kuala Lumpur, odtamtud potom druhý den na Bali. Dál už se budeme přesouvat po zemi a po vodě. Kam dojedem ještě nevíme. Letím s kámou Řízkem, co semnou byl už v Thailandu a Laosu. Plán cesty musíme dořešit teprve v letadle. Je to smutný, ale je to tak, totálně nestíhám. K občasným zápiskům použiju buď tento blog nebo to budeme mastit do Řízkovýho webu na http://rizek.webpark.cz/ . Původně byl sice udělaný jen pro Floridu, ale nechce se mi zakládat zase nějaký další, takže sem ty zprávy budu zkrátka mastit jak to půjde. Další věc bude internet v Indonézii, který pravděpodobně asi tak přístupný (kromě Bali) jako jinde ve světě. Další věc je, že letíme jen na 19dnů (počítáno tak jak počítají cestovky), takže času bude asi málo. Počítáno zdravým mozkem to vychází na rovných 14 čistých pobytových dnů.

Kolotoč....

Věčný kolotoč práce a všeho aktivního života způsobil, že samo jsem už nic dalšího k Floridě nedopsal.....a asi už ani nedopíšu. Každopádně to tam bylo super.