Sopka Rinjani 3827m, !exploze!

Na Sopku Rinjani 3827m smerovaly nase kroky. Vyrazili jsme v sobotu 2.5.2009. Plan byl prvni den se dostat do posledniho vyskoveho tabora v 2900m. Druhy den rano v 3.00 vyrazit nahoru a zdolat vrchol sopky. Pote postupne kl;estat druhou cestou pres hot springs (horke prameny) do dalsiho tabora. Treti den dorazit zpet.

Sopka je zajimava hned nekolika veci:
1. druha nejvyssi hora cele indonezie
2. Hlavni tubus krateru se kdysi zhoruti dovnit a uprostred vzniklo jezero
3. V roce 1994 se probudila k aktivite a uprostred za 10dnu vyrostla dalsi mensi sopka


V senaru, kde byl nas prvni tabor v 480m jsme odstartovali. Ja jeste vubec netusil o co p[ujde. Ze ssebou musime mit Vudce a nosice sem puvodne myslel, ze je jen kvuliva tomu, aby lepe mohli otyrhat turisty. Ale pozdeji jsem jim musel dat za pravdu. Sice jsme za nosice a vudce a vse okolo zaplatili cca 800tis (cca 1600korun), ale stihlo se to rychleji, nez by bylo mozne, kdyby clovek sel tkzv. na vlasni pest. ... trek samotny do prvni tretiny cesty vypadal, ze o nic moc nepujde, druha tretina byla uz docela zahul a treti tretina cesty pred vyskovym taborem znamenala cca co dva kroky to metr nahoru. V tabore navic byla skupina vulkanologu. Ti nam oznamili, ze zaznamenali aktivitu sopky a proto tam jsou, aby to okoukli. Ten nestarsi me pripominal myho brachu (akorat, ze on byl ulitly z sopky, bratr je ulitly z sutruu:) ). Pry zaznamenali i slabe exploze. Mladsi sopka z roku 1994 byla v totalni mlze a na batohy nam dopadal popilek. .... rano v 2.45 zacal vystup z tabora na vrchol. Plan byl , ze se to da za cca 3h udelat. Nahoru se nas dotalo asi 11, vic lidi to nedalo. Skrabat se sopecnym piskem ve strmem stoupani znamena nekdy jeden krok vzhuru (vpred) a dva dolu (vzad). Takze to dost lidi vzdalo. Taky sem uz mel na male. Pak jsem ale chytl druhy dech a dve minuty pred vychodem slunce dorazil na nejvyssi bod. HURA! Krasa, nadhera, vychod slunka....okolo nic, zadne kopce...jen indonezske ostruvku okolo naseho ....STALO TO ZA TO. Vychod slunce a vzadu ohlusujici hrmot, jako by startovalo tryskove letadlo ci co...rikam si co to je....(laduju do sebe susenky na dolplneni energie) a otacim se na druho stranu...ano, novejsi SOPKA OZILA, chrli, hrmi, obrovsky hrib koure, jak z atomoveho vybuchu. Ohromne mnozstvi energie se uvolnuje....po nekolika vterinach totalniho uzasu a nechapani jsem zjistil, ze i ta susenka mi vypadla z pusy. Bohuzel po nekolika dalsich minutach je cas se otocit a vydat se na cestu zpet. Cesta dolu je rychla a i pres znacne vycerpani relativne zabavna. V pisku to dolu jede jako das. Sice se nekolikrat valim po zemi a cerny sopecny pisek mam uplne vsude, ale dolu me to dost bavi a tak doslova predbiham nekolik lidi...(pozdeji lituji kazde energie vydane navic). Dole v tabore nam vulkanologove rekli, ze se sopka opret probudila a stala se tak aktivni, ze i oni to necekali (jen ten, co mi pripominal bratra rekl, ze si to strasne moc pral, aby u toho byl, a aby to prav on mohl zapsat). No kdo by to rekl, ze je aktivni, kdyz to racha kazdych pet minut.....
Dole je pry mrte plynu, oxidu, siry (tu citime i v nasem tanbore) a tak puvodni planovana cesta zpet je nemozna...coz znamena otocit se a jit stejnou cestou zpet!!! To ale znamena sestup, ktery je naplanovan na 2 dny dat za den. A to jsme od 2.00 AM vzuhru a mame za sebo vystup a sestup o 1000m v totalne nejhorsim terenu jaky jsem kdy zazil. Vydavame se tedy zpet.........jeste vecer jsme se nechli prevezt z Senaru na Lomboku do Sengigi. Porad totalne nechapem to co jsme videli, slyseli, zazili....
V Sengigi berem prvni predrazene ubytko za 210.000 (420kc). Rizek usina...ja jeste jdu v polobezvedomi na veceri. Pekne hnusne mesto to je! Aspon pro me. Turisti, okradaci, nabizeci, odchytavaci, ceny vysoke....jen behem cesty na jidlo mam asi dvastes nabidek na deky, trika, odvoz, konika, super hotel....na jidle mi opet i behem kousani nabizeli ubytko, transport, konika...kdyz uz konecne dali pokoj, tak se se mnou dala do reci nejaka Javanka...pozdeji se z ni ukazala prodejna deva! Samo, ze i pri placeni za veceri me zkouseli obrat. Jsem zhnusen a rano pri snidani padlo rozhodnuti presunout se jinam. Mame stesti. Platime package cestu zpet na Bali do Kuty. stihame to...hodina autem...potom na trejekt....na Trajektu potkavame dva Cechy ...jsou podobnehop mysleni a tak menime plan a dorazili jsme s nima do Ubudu (ostrov Bali). A tady ted sedim a pisu blog.......chtel bych to psat jako cestopis, ale kombinace zprav domu+ cestopis+ osobni zapisnik+ ctivost je trochu moc. Takze to tu pisu, tak nejak, jak to prichazi.

Sopku davam k zivotnimu zazitku cislo 1 (coz je porod domorodky na Mekongu)