Ryzove terasy

Do horskeho mesta Bontoc prijizdime v 8 vecer a hned v 8.20 uz mame domluveneho osobniho pruvodce na pristi dva dny. Bere si 500Kc na den, takze vcelku lidovka. Pozdeji se ukazuje, ze mame fakt stesti, protoze je to nejvyhlasenejsi pruvodce v okoli, dokonce je i v kniznich pruvodcich. Je s nim fakt psina. Psina takova, ze nabizi varena vejce s embriem, sneky nebo psa. Oba dny v horach davame trek s nasim Kinadem. Na vyloze restaurace je velkym napisem filipinsky: cerstvy pes. Jo snad bych si i dal, kdyby netlacil cas, takze chroupame banany za pochodu.  Prvni den jedeme Jepnyem do hor. Na konecne vysedame a zatimco mistni vyrazeji na policka makat, tak my se jdeme "prochazet". Deti sem berou uz jako ctyrlete aby se tu naucili zit, pohybovat a vedeli co a jak. Takze mistni jdou po zdi siroke 20cm s pytlem na hlave a motykou v ruce a jeste se; nechapu jak; dovedou vyhnout protijdoucimu bez zastaveni. Zrovna tak i nas pruvodce. My nejdrive v lehkem soku, pozdeji v plnem soustredeni, casto zpomalujeme nebo zastavujeme. Soustredeni ale asi neni uplne, protoze Sona si dava z jedne zdi sesup smerem k ryzovemu poli o patro niz. Nastesti az na par skrabancu a vsudypritomne bahno je vse ok. (Mozna si to chtela jen vyzkouset, protoze si v podstate vybrala jedno z nejprihodnejsich mist :-) , vetsinou je vyska mezi jednotlivymi patry okolo 3-4 metru a tady byla zrovna o dost min.Nastesti.) Nas gouide v klidu dodava, ze takhle sikovne uz dlouho nikdo nepadal a o 15 minut pozdeji ukazuje v bahne ryzoveho pole obtisk svycarske turistky. Pozdeji dochazime k nejakym prkenym budovam, ukazuje se ze je to skola, pokecame s reditelkou a ta nas bere do jedne tridy, kde je zrovna hodina anglictiny. No moc s nima pokec nebyl, ale aspon jsme vysvetlili ucitelum rozdil mezi Czech Republic a Czechoslovakia. Odtud dal opet ryzovyma terasama do nejake vesnice. Kde nic, tu nic, vsude jenom ryze a uprostred toho vesnice. Domky ze dreva a plechu vpravde zadny luxus. Ale maji tu i betonove chodnicky, docela to ujde. Ujde az na hroby, ktere jsou soucasti chodniku. Do nekterych domu se ani jinak nez pres hrob neda jit. Je to docela nezvyk. Odtud je to asi 3hodiny do dalsi vesnice, kde maji horke prameny. Kdyz pruvodce rikal, at si koupime vajicka ze si je tam budem moci uvarit, tak jsme mysleli ze je to dalsi z jeho vtipu. Skoda ze jsme ty vejce nemeli, voda ktera vyvera bezprostredne mezi domy je opravdu vrouci. Cela vesnice tak muze varit bez ohne. Ma to ale i nevyhody, nekolikrat za rok se pramen stehuje a tak se stane ze v baraku v noci vystrikne horka voda. Proto staveji dvoupatrove chatrce a spi se v hornim patre. V nekterych mistech pramenist jsou dokonce videt zbytky domu, ktery zde udajne jeste pred rokem stal. Dalsi specialita tu je pohrbivani, tady se mrtvy predava nekolik dnu od domu k domu a pak je davaji v sede do hrobek umistenych ruzne po cele vesnici. Vonava zalezitost! Den nasim noham dal slusne zabrat a to nas ceka jeste dalsi trekovy den smer Sagada. Pokracovani co nejdriv:-)