1. 5. 2011

den 12,13 smer dzungle

Uz jsem par dni nepsal. Nemeli jsme ani internet, casto ani signal, bledou tvar nevideli nekolik dni... Navecer jsme se rozhodli vypadnout z mesta smer mesto Tawau. Vecer nekam vyjizdet byl napad nic moc, takze jsme museli vzit dalkovy bus smer jine mesto, asi po 1/3 cesty vystoupit. Vystupujeme tedy kdesi v dzungli na "krizovatce". Je to spis silnice s jednou odbockou, v jejimz okoli je par stanku nektere zdene, nektere z vetvi. Vsude spousta odpadku, vsichni na nas cuci - asi moc nechapou co tam delame. Kdyz budeme mit stesti, tak jeste neprojel dalkovy autobus z Kota Kinabalu smer Tawau (kam chceme). Asi po hodine opravdu bus vidime, zastavuje... trochu dela pastiky, ze nema misto, tak nakonec zaplatime vysokou turistickou cenu a dostavame misto na schodech. Coz nakonec nebylo tak spatne, jak se pozdeji ukazalo, nebot pote co se uvolnilo misto, tak jsme byli usazeni do onech "pohodlnych" sedacek. Oni celkem pohodlny jsou, ale spis pro lidi s vyskou mistnich - okolo 160cm. Do Tawau dorazime neco po pulnoci, berem nejaky plesnivy hotelovy pokoj bez okna, prespavame a hned rano bereme batohy na zada a pryc. Drobet prohlizime mesto, ale kde nic tu nic, tak jeste posledni banka, smenarna a pak uz do dalsiho narodniho parku. Tenhle uz znaji spise jen mistnaci. Ubytko jednoduche, ale ciste. Hlavne nikde nikdo. My a potom jeste zamestnanci parku. Nocleh za 110korun na hlavu je fajn. V podstate k tomu mame i typka, ktery nam neustale neco vysvetluje a radi. Mluvi Malajsko/anglicky - vsechno vali v pritomnem case a otazky tvori tak jako my v Cestine. Da se tu koupit i ryze/nudle a kure na asi 100zpusobu. Dalsi den rano vyrazime na okruh do dzungle smer vodopady, potom horke prameny a zpet. Jelikoz predchozi den prselo (jak uz to tak v destnem pralese byva), tak je mistama docela tezke poznat, kudy vlastne mame jit. Celkem sejdem z cesty 2x. Jednou asi pul hodiny - pak to berem pres reku a kopec a najdeme cestu. Podruhe je zachazka asi hodinova. Pres cestu je totiz spadly strom. By se reklo strom - se preskoci a je to. No nebylo. Stromy jsou tu vysoke 80-90 metru, takze kdyz takovy zuchne, tak seboui veme i nejake mensi stomecky velikosti napr. nasich smrku. A vsude popadaji vetyvky taktez hovadskych rozmeru. Takze nakonec se vydavame korytem potoka, coz neni uplne ta spravna volba. Navic prsi, to zhorsuje jak viditelnost a citelnost cesty, tak i pohodli. Plastenky jsou tototiz za chvili roztrhane. Navic kazdou chvili zastavujeme, protoze na sobe mame pijavice - a tady pekne sajou :)) Sundavame je bud posolenim nebo zapalenyma cigaretama, ktery jsem za tim ucelem koupil. Nakonec po par hodinach preci jen k vodopadu dojdeme. Vyhled super, asi hodku odpocivame a potom uz smer hot springs (teple prameny). Voda v nich je udajne uz studenejsi nez pred par lety. No bodejt vy ne, kdyz jim do toho bokem tece voda z reky. Tak jsme si tam s Tomasem pohrali trochu s kamenama, zvetsili hraz a naopak lehce zahradily pritok z reky - no a z jezirka se uz zase kouri para:)) Takze pecka vyvalovacka. Vsude okoro jen totalni drzungle, nikde ani noha, vyhled jak do praveku. Nebejt tech asi 40ti pijavic co jsme meli v botach, na obleceni ale i na kuzi, tak reknu raj. Dalsi den davame uz jen takove male oddechove kolecko okolo, uz zadny hadrcore. Prozatimni skore: jedny sandaly ko, jedno triko zniceny od krve (nic vaznyho, jen pijavice), od vlhkosti je moje nokia KO. Ta vlhkost byla v pralese vubec problem. I knizka se zacla sama rozlepovat, i pas se zacal kroutit... , na simkarte voda, atd...
               Dale se chceme dostat na druhou (zapadni stranu ostorva) na ostrov Labuan. Vzdusnou carou 230Km. Da se jet busem - po silnicich - celkem asi 480Km za 8 hodin. Pak je jeste jedna varianta, kterou v knizce co mam nezminujou - takze jasna volba. Bereme sdilene terenni auto 4x4 a vyrazime. Na cas je to zhruba stejne, vzdalenost polovicni, ale silnice se po 60Km stava totalni cestou, kde je auto 4x4 nustnost. V aute se nahrkavame, skaceme...toyota 4x4, ktera tudy jezdi kazdy den, taky je radne polorozpadla, ale drzi a je. Dela sve automobilce cest i pres to, ze o pohodli se opradu neda mluvit. Na tachometru ma 980 000, ale tezko rict, jak je to dlouho, co prestal fungovat. Vyhled vsude okolo je totalni divocina, pravek, zkratka Borneo jak ma byt - tady uz vime, pro tomu mistni rikaji "ztraceny svet".

3 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Kde Nokia konci,HTC zacina....

Anonymní řekl(a)...

Kde Nokia konci, HTC uz davno death.

Anonymní řekl(a)...

...a z vlaku,jenz Nokii ujel,nebyla v dalce videt uz ani cervena svetla,jenz jako oci plne slz,plakaly nad zaslou slavou...
Houmr